Herečka Andrea Kerestešová představila výstavu fotografií s názvem Syndrom aneb mezi nebem a zemí. Vernisáž se uskutečnila na terase MY, za účasti řady známých osobností. Foto obrazy pro veřejnost budou k vidění ve slovenské restauraci Panonia v pražském Karlíně a od 1. července poputují do veganské restaurace Plevel. V srpnu pak do rodného Slovenska, do tatranského hotelu International.
Herečka na svých snímcích představuje podobizny nejen herců, jako Jana Budaře nebo Petru Horváthovou, ale také svého životního partnera Mikoláše Růžičku. Andree se podařila také zajímavá fotografie Libora Boučka, jenž je hereččin kamarád, a proto také přijal nabídku vernisáž moderovat. Lenu Brauner uvidíme na netradičním místě ještě v těhotenství a Terezie Kovalová je stylizována do ďábla s andělem. K vidění budou také fotografie z Andreiných cest po Indii, Africe nebo Číně. Syndrom je již druhou výstavou Andrey Kerestešové. Se Svou tvorbou se již od počátku snaží zajímavě znázornit známé osobnosti a jí blízké.
„Jedná se o vyjádření hledání pravdy, dobra, smutku, života i smrti. Tak nějak jednoduše nové klišé ve starém obalu,“ říká herečka. „Syndrom vznikl na základě vyjádřit se a zároveň položit otázky, na které si odpověď musí najít každý sám.“ vysvětluje.
S výstavou se spojil Nadační fond pomoci Karla Janečka. A proč právě podpořili tento projekt? Cílem Nadačního fondu pomoci je podpora lidí, kterým bylo nějakým způsobem ublíženo buď násilím fyzickým, nebo psychickým, případně iracionálním jednáním. Nadační fond pomoci ale pracuje s principem nebojovat s agresory a těmi, kteří násilí vytváří, protože to často vede ještě k výraznějšímu problému. Násilím násilí řešit nelze, NFP se tedy snaží podáním pomocné ruky spíše na nespravedlnosti podobného typu poukázat a hovořit o nich. Pokud si ti, kdož nespravedlnost působí, vlastní chyby uvědomí a pokusí se je napravit, je to pro tým Nadačního fondu pomoci ta největší odměna.
“Výstava foto obrazů Andrey Kerestešové – Syndrom nás oslovila právě daným tématem – duality kolem nás a v našem životě“, říká Čestmír Horký, ředitel NFP. „Jak sama herečka a fotografka pravila: když mi někdo ubližuje, usměji se na něj a podám mu ruku. Funguje to nejvíce,“ dodává Horký.
Co je dualita? Život je krásný, ale také těžký, radostný a někdy smutný… je v něm dualita, polarita… minus a plus, jing a jang, světlo a tma, je pestrobarevný, různorodý… Nerozpoznáme-li zlo, nejsme schopni dát význam dobru, nepoznáme-li bohatství, nejsme schopni definovat chudobu, nepoznáme-li neštěstí, nejsme schopni určit, co nás dělá šťastnými… Snahou člověka není dualitu překonat, ale dualitu pochopit. Cíl projektu je poukázat na jednotlivá spektra života. Bez těžkých chvil nejsou ty krásné. Lidé si zvykli vytěsňovat to, co je bolestivé a temné, jako by to nebylo. Ovšem k životu nerozlučně patří právě i bolest a trápení… nemoc, smrt, nutnost vyrovnat se s nelehkými situacemi. Když skrze takové zkoušky dokážeme projít, o to lépe dokážeme vnímat krásy života. Nadační fond pomoci podává pomocnou ruku... Co takhle podat pomocnou ruku a uštědřit úsměv i nepříteli?
